Jarní larvy vážek 2013

Nehalennia speciosa

Naše nejmenší vážka Nehalennia speciosa má i nejmenší larvy. Z přibližně padesáti larev šidélek velikosti do 1 cm ulovených na Kramářce byla jedna opravdu Nehalenia. Tato larva měřila asi 8 mm.

Nehalennia speciosa – larva z Kramářky

Erythromma lindenii
Larvy přímo z řeky Berounky u Srbska patří E. lindenii, nikoliv E. viridulum, jak jsem se původně  domníval. S determinací mi pomohl v tomto případě Christophe Brochard z Holandska. Jedná se o první nálezy larev tohoto druhu v ČR a celkově teprve šestou lokalitu.

Erythromma lindenii (Srbsko u Berouna)

Letos asi bude bohatý rok na Anaciaechna isosceles. Larvy (mají velmi dlouhé paraprokty) jsou celkem snadno k nalezení


Leucorrhinia a další zajímavé larvy
Výprava na Třeboňsko byla velmi úspěšná i na larvy Leucorrhinií. Během jednoho dne jsme našli na dvou lokalitách čtyři druhy. Pro larvu posledního pátého druhu (L. caudalis) bylo nutno vyrazit opačným směrem do Německa

Larva Leucorrhina caudalis (Německo, Spremberg) je nezamněnitelná díky velkým bočním trnům

…. i díky mohutným hákovitým hřbetním trnům
L. caudalis má velmi nápadně příčně pruhovanou břišní stranu zadečku
Leucorrhinia albifrons (Třeboňsko – Cep) s menšími trny

Leucorrhinia albifrons

Leucorrhinia dubia (Třeboňsko – Pele) má dobře vyvinuté boční trny

Leucorrhinia pectoralis (Českolipsko – Jestřebí) má decentní hřbetní i boční trny

Leucorrhinia rubicunda (Třeboňsko – Františkov) je z našich druhů nejméně trnitá










Orthetrum albistylum (Třeboňsko – Vizír) má zadeček bez hřbetních trnů a s dlouhými zadečkovými přívěsky

Orthetrum brunneum (Českolipsko – Jestřebí) má zadeček také bez hřbetních trnů, přívěsky jsou ale krátké

Anax parthenope (Třeboňsko – Cep)
Coenagrion pulchellum (Třeboňsko – Kramářka)

… a Coenagrion puella (Borotín) s užšími zadečkovými přívěsky pro srovnání

Cordulegaster – srovnání larev našich 3 druhů

V akváriu mám ještě pořád larvu Cordulegaster heros z letošních odonatodnů ve Chřibech, v potoce za barákem jsem vylovil larvu Cordulegaster boltonii, vyfotil je vedle sebe a přidal fotku Cordulegaster bidentata, abych se pokusil o srovnání. U nás kolují fámy, jak se nám situace s nalezením C. heros v ČR zkomplikovala, jak je nemožné larvy odlišit… Myslím, že to tak těžké není.
C. bidentata

C. heros

C.boltonii

zbarvení

tmavé

pestré, hlava často cihlová

pestré

křídelní pochvy

rovnoběžné

rovnoběžné

rozbíhající se

boční trny 8.- 9. článek zadečku

žádné, jen chlupy

malé

malé, ale větší než heros

anální přívěsky

dlouhé, zahnuté dolů

krátké, tupé

dlouhé, zahnuté dolů

chování při ulovení

larva se prohýbá, snaží se přívěsky bodnout, odstrčit

0

larva se prohýbá, snaží se přívěsky bodnout, odstrčit

Jako nejméně nápadný znak mi přijde ten, který se uvádí v klíčích! – boční trny na 8. 9. zadečkovém článku. Pokud nemáme vedle sebe larvy obou druhů, těžko můžeme rozlišovat trochu menší trny u herose a trochu větší u boltoňáka. C. bidentata sice trny nemá žádné, má tam ale chlupy, které v terénu bez binokulární lupy se mohou klidně jevit jako trny.

Cordulegaster boltonii vlevo, Cordulegaster heros vpravo, nápadná je hlavně různá délka análních přívěsků, postavení křídelních pochev a zavalitější tělo herose.

Cordulegaster boltonii vlevo, Cordulegaster heros vpravo, nápadná je hlavně různá délka análních přívěsků

Depressiusculum ve větru

V úterý 18.9.2012 – v jednom z asi posledních teplých, ale taky velmi větrných dnů letošního babího léta se znovu vydávám do lomu Heřmanicích u Frýdlantu, kde jsme před měsícem neúspěšně pátrali po S. depressuiusculum s Martinem Černým. Tentokrát jsem viděl dva samce (nebo jednoho 2x?) této mimořádně vzácné vážky. Bohužel fotky se kvůli silnému větru moc nepovedly.

Sympetrum depressiusculum – držící se samec zuby nehty

Sympetrum depressiusculum 

Tentokrát výrazně převažovaly A. mixta a S. striolatum. Mixtu konečně fotím v tandemu, který se nenechal moc rušit.

Tandem Aeshna mixta bojující s větrem
Tandem Aeshna mixta při chvilkovém bezvětří

Sympetrum striolatum

Je to Enallagma?!

Naše obyčejná Enallagma cyathigerum, jedna z našich nejobyčejnějších vážek, občas svými úlety ve zbarvení dokáže pěkně zamotatat hlavu. Možná je to jen shada náhod, ale neobvykle zbarvená šidélka jsem zatím vždy (2x) našel na rašeliništích, tedy ne na typickém biotopu (tj. nádrže s volnou plochou vodní hladiny).

Samec z Jedlovských rybníků v Lužických horách. Několik dní jsem si s tím lámal hlavu.

…. v první chvíli mě napadlo i Coenagrion johansonii
I tohle je Enallagma, tentokrát z Rejvízu v Jeseníkách. Podle kresby na zadečku by to z dálky mohlo vypadat na Erythrommu lindenii

Do Spreewaldu za šídlem zeleným – Aeshna viridis

S Martinem Černým se vydáváme za šídlem zeleným do Brandenburska na údajně jistou lokalitu co nejblíže našemu bydlišti – do Spreewaldu JV od Berlína, 130 km vzdušnou čarou od našich hranic. Více povídání má na webu Martin.

Údolí řeky Sprévy u východoněmeckého města Schleipzig je moc zajímavé. Nejedná se o údolí, jaké známe z českých končin, ale spíše o rozlivy řeky do mnoha ramen, kanálů a močálů v placaté krajině. Některé tečou lužními lesy, jiné mezi loukami. K tomu vlhké louky, slepá ramena – nás zajímala hlavně ta, která jsou zarostlá řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), příznačně zvaný vodní aloe.

Mokřady ve Spreewaldu

Slepé rameno zarostlé řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)


Na porosty řezanu je strikně vázáno šídlo zelené (Aeshna viridis). Je to západosibiřský druh, který zasahuje do Evropy, hlavně severní a severozápadní. Nejblíže k nám žije v Polsku a Německu, velmi vzácně i v Maďarsku, Rakousku a Slovinsku. Létá hlavně nad porosty řezanu, samci buď docela vysoko, kde loví potravu, nebo naopak těsně nad řezanem, kde hledají samičky. V letu připomínají mnohem více imperatora než jiné aeshny, a to zbarvením i stylem letu – nezastaví se ani na chvilku! Jenom jsou podstatně menší, velikostí spíš jako A. affinis. Svému jménu dělá čest jen samička, ta je opravdu pěkně zelená, samci jsou mnohem modřejší než šídlo modré.

Aeshna viridis – samice na řezanu

Cedníkem se mi povedlo vylovit i několik larev.

Libellula fulva – letošní překvapení z Kokořínska

Několikrát jsem letos navštívil údolí Pšovky na Kokořínsku. Hlavním účelem mělo být ověření výskytu naturových druhů vážek. K mému milému překvapení jsem při tom našel i Libellulu fulvu – v Čechách je to opravdu mimořádná vzácnost a přímo pod pokličkami Cordulegaster boltonii – to zas taková vzácnost není, ale na Kokořínsku zatím nebyl znám.

Libellula fulva z údolí Pšovky

Odonatodny 29.6. – 1.7.2012 – Chřiby, Kramářka

 Letošní odonatodny se odehrávaly hlavně ve znamení hledání páskovců. Páskovce dvojzubého Cordulegaster bidentata nacházíme celkem pravidlně imága, larvy i exuvie. Jako perspektivní lokality C. heros se ukázaly nakonec jen dva potoky – Kudlovický a Jankovický. Byli jsme však u nich buď za ne zcela optimálního počasí nebo denní doby. Nález larev herose je jistě velkým úspěchem, účastníci odonatodnů by však byli ještě spokojenější, kdybychom si mohli prohlédnout na vlastní oči imágo hezky z blízka.

Fotky larev C. heros: při pohledu shora je nápadná světlá hlava žluté až cihlové barvy, při pohledu z boku na detail zadečku jsou patrné boční trny (na rozdíl od C. bidentata – nemá vůbec, menší než u C. boltonii). Celkově je larva světlejší a pestřejší než C. bidentata, má rovnoběžné křídelní pochvy (stejně jako C. bidentata, ale na rozdíl C. boltonii). Anální přívěsky jsou krátké, tupé a nezahnuté, pokud larvu vezmete do ruky, nebude se prohýbat a zkoušet bodnout vás přívěsky, a tak se vysvobodit.

 Přesouváme se i na jiná místa než lesní potůčky ve Chřibech. U Polešovického potoka nalézáme 17 druhů vážek! Jsou to všechny 4 naše druhy rodu Orthetrum, největší atrakce je pro většinu vážkařů Libellula fulva, zde přítomná v požehnaném množství.

Libellula fulva

 Uspokojila nás i návštěva řeky Moravy u Kostelan, nacházíme 3 druhy klínatek i druhy stojatých vod.

Ophiogomphus cecilia
Exuvie Gomphus flavipes – nezaměnitelná svlečka díky svému protáhlému tvaru

Největší senzaci letošních odonatodnů ale vyvolalo neše nejmenší sidélko Nehallenia speciosa. Když jsme nehallenii zrovna oplakávali, že možná u nás vymřela, že ji 8 let nikdo v Česku neviděl, objevil se Jožka Hlásek s krabičkou – jednoho samečka přivezl  z Kramářky. Následovalo hromadné fotografování.  Cestou domů se zastavujeme s Martinem a Pavlou na Kramářce a na ploše několika desítek čtverečních metrů nalézáme asi 20 šidélek, i samičky. Fotí se ale strašně, posedí jen chvilku na stéble v hlobi porostu než poskočí na jinou ostřici. Vyfotit ji tak, aby byla ostrá i hlava i zadeček je skoro nemožné. Nakonec lépe dopadly fotky toho upatlaného nešťastníka z kempu ve Chřibech.
Upatlané šidélko v kempu ve Chřibech

Nehallenia speciosa na Kramářce

Odonatodny 29.6. – 1.7.2012 – Chřiby, Kramářka

 Letošní odonatodny se odehrávaly hlavně ve znamení hledání páskovců. Páskovce dvojzubého Cordulegaster bidentata nacházíme celkem pravidlně imága, larvy i exuvie. Jako perspektivní lokality C. heros se ukázaly nakonec jen dva potoky – Kudlovický a Jankovický. Byli jsme však u nich buď za ne zcela optimálního počasí nebo denní doby. Nález larev herose je jistě velkým úspěchem, účastníci odonatodnů by však byli ještě spokojenější, kdybychom si mohli prohlédnout na vlastní oči imágo hezky z blízka.

Fotky larev C. heros: při pohledu shora je nápadná světlá hlava žluté až cihlové barvy, při pohledu z boku na detail zadečku jsou patrné boční trny (na rozdíl od C. bidentata – nemá vůbec, menší než u C. boltonii). Celkově je larva světlejší a pestřejší než C. bidentata, má rovnoběžné křídelní pochvy (stejně jako C. bidentata, ale na rozdíl C. boltonii). Anální přívěsky jsou krátké, tupé a nezahnuté, pokud larvu vezmete do ruky, nebude se prohýbat a zkoušet bodnout vás přívěsky, a tak se vysvobodit.

 Přesouváme se i na jiná místa než lesní potůčky ve Chřibech. U Polešovického potoka nalézáme 17 druhů vážek! Jsou to všechny 4 naše druhy rodu Orthetrum, největší atrakce je pro většinu vážkařů Libellula fulva, zde přítomná v požehnaném množství.

Libellula fulva

 Uspokojila nás i návštěva řeky Moravy u Kostelan, nacházíme 3 druhy klínatek i druhy stojatých vod.

Ophiogomphus cecilia
Exuvie Gomphus flavipes – nezaměnitelná svlečka díky svému protáhlému tvaru

Největší senzaci letošních odonatodnů ale vyvolalo neše nejmenší sidélko Nehallenia speciosa. Když jsme nehallenii zrovna oplakávali, že možná u nás vymřela, že ji 8 let nikdo v Česku neviděl, objevil se Jožka Hlásek s krabičkou – jednoho samečka přivezl  z Kramářky. Následovalo hromadné fotografování.  Cestou domů se zastavujeme s Martinem a Pavlou na Kramářce a na ploše několika desítek čtverečních metrů nalézáme asi 20 šidélek, i samičky. Fotí se ale strašně, posedí jen chvilku na stéble v hlobi porostu než poskočí na jinou ostřici. Vyfotit ji tak, aby byla ostrá i hlava i zadeček je skoro nemožné. Nakonec lépe dopadly fotky toho upatlaného nešťastníka z kempu ve Chřibech.
Upatlané šidélko v kempu ve Chřibech

Nehallenia speciosa na Kramářce