Omán březen 2015

Do Ománu na vážky? Ano, Arábie, a Omán obzvláště, nejsou úplně suché nehostinné pustiny. Navíc je to krásná, bezpečná a cestovatelsky velmi příjemná země. 10 dní není moc, tak se pokouším o kompromis najít co nejvíc vážek a taky přejít nějaké hory. V této části světa není u vážek taková sezonalita, jak jsme zvyklí z Evropy nebo severní Afriky. Vážky létají celý rok, i když březen a duben je v severním Ománu optimální (během mého výletu hodně dospělců a čerstvých exuvií, málo larev). Opačná situace je na jihu, kde vrcholilo období sucha, tam je lepší jet na vážky na podzim (viz. praktické informace na konci).

Untitled

1. Wadi Bani Khalid, Wadi Tiwi a pohoří Eastern Hajar mezi nimi (14. – 17. 3. 2015)

Jedny z nejznámnějších, nejnavštěvovanějších i nejkrásnějších míst v Ománu. Řeka Bani Khalid během svého toku několikrát narazí na nepropustné podloží a voda se objevuje na povrchu. Byl odtud popsán a jméno dostal i jediný endemit pohoří Hajar – Arabinuera khalidi, původně Ellatoneura z čeledi Protoneuridae, dnes přičleněna k Platycnemidům.
Wadi Bani Khalid
Wadi Bani Khalid
Wadi Bani Khalid
Arabineura khalidi – endemit pohoří Hajar, popsaný odtud
Arabicnemis caerulea – endemit Arabského poloostrova, známý i z Jemenu
Arabicnemis caerulea – larva, podle dlouhých pruhovaných nohou se platycnemid nezapře
Pseudagrion decorum –  šidélko s centrem rozšíření v Indii
Paragomphus sinaiticus – samec
Paragomphus sinaiticus – samice
Trithemis arteriosa
Trithemis kirbyi

Do Wadi Tiwi na druhé straně hor jdu pěšky. Je to krásný, ale drsný dvoudenní trek po značené turistické cestě, 30 km, start 600 m. n. m., nejvyšší bod 2100 m. n. m. (jde se sice asi 7 km po hřebeni, ale i tam je to pořád nahoru a dolů), cíl na úrovni moře. Voda po cestě žádná, toho jsem se bál nejvíc, vyrážím brzy ráno od řeky nažbrundanej k prasknutí, 8 litrů vody na zádech, nejhorší stoupání ještě stíhám ve stínu. Ještě horší je snad sestup, nejdřív je sice pohodový a pozvolný, v nekonečném finále se ale sestupuje do kaňonu s převýšením 1000 m.

Stoupání z Wadi Bani Khalid
Hřebenovka
Mnohem členitější přímořská strana hor
Sestup do Wadi Tiwi

Odpočinek a pohodová procházka nádherným údolím Wadi Tiwi, které se protáhly na celý další den, jsou zasloužené. Severně od Wadi Tiwi leží ještě Wadi Shab, podobné a údajně ještě hezčí, na to už ale nemám síly ani čas.

Wadi Tiwi
Lindenia tetraphylla – samec, Wadi Tiwi
Ischnura evansii – prakticky všudypřítomná Ischnura

2. Dhofar, Wadi Darbat (18. – 19. 3. 2015)

 Je to trošku křeč, ale vydal jsem se autobusem (přes noc) na druhou stranu Ománu. Chci vidět tu „Afriku“ a taky na severu zlobí počasí, odpoledne jsou v horách bouřky a prší. Navštěvuji Wadi Darbat západně od Salalah, nejvodnatější údolí jižního Ománu, kde se drží voda i v době vrcholícího období sucha. Nejdříve navštěvuji nejspodnější část údolí v blízkosti moře s mírně brakickou vodou, která vyhovuje některým vážkám.
Řeka Darbat blízko ústí do moře
Ischnura senegalensis
Macrodiplax cora – celkem vzácná vážka vyhledávající brakické vody
africká Rhyothemis semihyalina
Další africký druh – Urothemis edwardsii
Dojem Afriky umocňují snovači
Zbytek dne a celý další den trávím u středního, nejznámějšího a nejnavštěvovanějšího úseku řeky.
Azuragrion nigridorsum – malinké africké šidélko, výhradně na plovoucí vegetaci
Ceriagrion glabrum
Ceriagrion glabrum 
Pseudagrion decorum
Urothemis thomasi –  opravdová vzácnost, asi nejlepší nález celého výletu
Nesciothemis farinosa – imaturní samec, další africký druh
Nesciothemis farinosa  – larva na první pohled podobná Orthetrum, má ale výrazně dlouhé nohy i anální pyramidu

3. Jebel Akhdar (Sayq), pohoří Western Hajar (20. – 21. 3. 2015)

Na rozdíl od nejvyšší hory Jebel Sams (3004 m), ležící dále na severozápad, není Jebel Akhdar hora, ale rozsáhlá náhorní plošina ve výšce 2000 m. n. m., obklopená vrcholy s výškou asi 2500 m. Je tu navíc voda, čistá a celý rok proudící, malebné horské vesničky, plantáže růží. Celá plošina je dobře přístupná díky nové silnici z jihu z nádherného městečka Birkat al Mawz. Navštěvuji malebné místo Wadi Bani Habib, zde končí silnice, jsou tu rozvaliny staré vesnice i potok s čistou vodou. Pohrávám si s myšlenkou, proč by tu nemohla být Pinheyaeshna nebo další druhy Pseudagrion, když se vyskytují v podobných podmínkách na druhé straně Arábie v horách Jemenu a Saudské Arábie. Úspěch se ale nekoná, nacházím jen divnou Ischnuru, ale bylo tu hezky.
Náhorní planina Sayq
Ruiny historické vesnice Wadi Bani Habib
Wadi Bani Habib
Ischnura cf. fountaineae – Ischnury bez antehumerálního proužku z Arábie jsou většinou takto určovány, spíše asi jde o tmavou formu I. evansii (podle zadečkových přívěsků i plamky)
Ischnura cf. fountaineae – samice
Orthetrum chrysostigma – další všudypřítomná vážka
Bufo arabicus – u každé vody jsou i ropuchy
Planinu neopouštím po silnici, ale zase přecházím hory z Manakiru přes hlavní hřeben směrem na sever do vsi Hodash. Tohle už je celkem pohodová túra, asi na půl dne, počasí se už ustálilo a neprší, převýšení nahoru 500 m, sedlo v 2300 m. n. m., sestup 800 m. Severní strana hor (směrem k moři) je mnohem strmější a taky vlhčí, potkávám i vzácnou zmiji Pseudocerastes persicus. U falaje (zavlažovací kanál) s prudce tekoucí vodou fotím Crocothemis sanguinolenta, z Ománu zatím udávaná jen z 1 lokality.
Pohled do vnitrozemí
Cesta do Hodash – turistické značení v Ománu
zmije Pseudocerastes persicus
Crocothemis sanguinolenta
Crocothemis sanguinolenta
Malebná vesnička Hodash
Dopřávám si ještě zastávku v historickém městě Nahkal s rozsáhlou pevností a říčkou pod ní tekoucí (další C. sanguinolenta, tentokrát samice). Ještě večer se mi podařilo dostopovat do Hatty, těsně za Emirátskou hranicí.
Pevnost Nahkal
Crocothemis sanguinolenta – samice
Orthetrum sabina
I.schnura evansii

4. Hatta (Spojené arabské emiráty), 22.3.2015

Enkláva patřící Dubaji (autobus MHD do Dubaje) na hranicích s Ománem. Tuto lokalitu jsem si vybral jako nutnou časovou rezervu při čekání na latadlo domů. Nad městem jsou 2 přehrady (tam nic moc zajímavého nebylo), přítoky jsou úplně suché. Hory jsou zde nižší, kolem 1300 m. n. m., proto tu prší ještě méně. Vypravil jsem se suchým meandrujícím údolím, až nacházím postupně několik miniaturních louží s vodou, a kde je voda, tam je živo.
Hatta – přehrada nad městem
Hatta – cesta vyschlým řečištěm
Tady je život – desítky larev vážek, v okolí hadi
zmije Echis omanensis – stahuje se na vlhčí místa za ropuchami, hlavní potravou
vodní užovka Platyceps rhodarachis
Paragomphus sinaiticus – larva z této louže
Arabicneura khalidi – larva z této louže

Seznam nalezených druhů:

  1. Ischnura fountaineae
  2. Ischnura senegalensis
  3. Azuragrion nigridorsum
  4. Ceriagrion glabrum
  5. Ischnura evansi
  6. Pseudagrion decorum
  7. Arabicnemis caerulea
  8. Arabineura khalidi
  9. Anax ephippiger
  10. Anax imperator
  11. Lindenia tetraphylla
  12. Paragomphus genei
  13. Paragomphus sinaiticus
  14. Crocothemis erythraea
  15. Diplacodes lefebvrii
  16. Orthetrum chrysostigma
  17. Orthetrum sabina
  18. Pantala flavescens
  19. Rhyothemis semihyalina
  20. Selysiothemis nigra
  21. Trithemis annulata
  22. Trithemis arteriosa
  23. Trithemis kirbyi
  24. Urothemis edwardsii
  25. Zygonyx torridus
  26. Crocothemis sanguinolenta
  27. Macrodiplax cora
  28. Nesciothemis farinosum
  29. Urothemis thomasi

Další druhy, které se mi nepodařilo nalézt:

  1. Rhodischnura nursei
  2. Azuragrion somalicum
  3. Pseudagrion sublacteum
  4. Anax parthenope
  5. Orthetrum taeniolatum
  6. Orthetrum ransonneti
  7. Acisoma panorpoides
  8. Tramea basilaris
  9. Tramea limbata
  10. Sympetrun fonscolombii
  11. Trithemis pallidiventris

Praktické informace

Jak se tam dostat? Chvíli sleduji konkurenční boj Flydubai a Smartwings na lince Praha – Dubaj, letenku (zpáteční Smartwings) kupuji, když cena spadla na 4400 Kč (někdo to pak pořídíl ještě levněji). Pro mě, zvyklého na hladolety s ultralowcosty, je let příjemným překvapením, dostali jsme i jídlo, a bylo dobré, pití dle přání. Z Dubaje jezdí do Ománu autobusy, nikde se však nedala najít jednoznačná informace, v kolik hodin. Podle různých zdrojů jezdí 1 (nebo až 3) autobusy denně do Muscatu (6:00, 15:00, 21:00) a v 15:00 do Salalahu. Volím dražší variantu – letadlo do Muscatu (40 Euro se Swiss). Další možnost, jak opustit Dubaj, je MHD do Dubajské enklávy Hatta na hranicích s Ománem.
Víza: Do Emirátů od roku 2014 nejsou potřeba při pobytu do 30 dní (jen vstupní razítko). Do Ománu se uděluje vízum na hranicích nebo na letišti na 10 dní za 5 Rijálu, nebo na měsíc za 20 Rijálů. Ovšem pokud cestujete přímo z emirátu Dubaj, tj. přes přechod Hatta nebo letadlem z DXB, platí Common visa facility with Dubai (CVF), bezplatné povolení k pobytu v sultanátu na 3 týdny. Na letišti je potřeba jít přímo k imigrační kontrole a vykašlat se na směr k vízům, kam jsou evropani nasměrováni.

Bezpečnost: Cestuji sám, ale cítím se úplně bezpečně. Běžná drobná kriminalita, asi největší nebezpečí pro cestovatele, je tu minimální. Za celou dobu mám jen jednu neshodu s jedním samozvaným taxikářem, stálo mne to 10 místo 5 domluvených Rijálu a trošku nervů. Bezpečno a klid je i v Dhofaru, nic (ani policejní kontroly, vojáci, apod.) nenasvědčuje tomu, že o několik desítek kilometrů začíná Jemen zmítaný momentálně občanskou válkou.

Peníze: Platí se Rijály (OMR), ve směnárně na letišti (kde jsou vždy obecně nevýhodné kurzy) 1 OMR = 70 Kč, v bankomatu 1 OMR = 68 Kč (karta Mastercard Equabank). Obecně jsem se ale nesetkal s možností placení kartou, jak jsme zvyklí z Evropy (nebyl jsem ale ve větších obchodech). Většina věcí stojí přibližně jako u nás (např. kuře s rýží v levnější restauraci – cofee shopu – 1 OMR). Já jsem vystačil (i s dlouhými cestami autobusem) s vyměněnými 100 USD na celých 10 dní.

Telefon: Kupuji si předplacenou SIM za 2 OMR, minuta volání domů mimo špičku stojí pak asi 5 Kč. Naše SIMky normálně fungují, jenom roamig vychází asi na 68 Kč/min.
Doprava v Ománu: Většina cestovatelů si vzhledem k cenám benzínu cca 7 Kč/litr pronajme auto na letišti (malé auto 20 – 30 Eur/den). Do toho se mi nechce, hlavně kvůli omezením, pokud chci projít kus země pěšky (přechod hor). Ománci jsou také bohatí a jezdí autem. Veřejná doprava proto funguje jen částečně. Autobusem se dá bez problému cestovat mezi Muscatem a Salalahem, operují tam 4 společnosti a autobusy jezdí téměř pořád. Autobus stojí 7 OMR (je to 1000 km přes poušť, 12 hodin, výhodné přes noc). Mezi jinými většími městy jezdí autobus většinou 2x denně (ráno a po poledni), mimo hlavní trasy autobusy nejezdí. Skoro všude jezdí taxíky (popř. mikrobusy), který si buď můžete najmout do požadovaného cíle, nebo přistoupit na stanovené trase – levnější, ale nezkoušel jsem. Úplně krásně se dá ale stopovat, zastaví většinou první, max. třetí auto, nikdy za svezení nic nechtěli, ještě mě odvezli, kam jsem potřeboval, a ještě mě pohostili. Lidé jsou opravdu neskutečně přátelští a pohostinní, nikdo (snad kromě taxikářů) se nevnucuje. Domluvit se dá bez problémů anglicky skoro všude, i na vesnicích (kromě starších lidí) umí anglicky skoro každý lépe než já. Navíc je tu obrovský podíl Indů a Pakistánců, kteří ani arabsky nemluví. Každopádně je dobré umět pár arabských slovíček.
Počasí: Úplně opačné na severu a na jihu. V severním Ománu je přes zimu asi tak jako v létě v Mediteránu, v polovině března bylo asi 30-35 stupňů přes den, v noci odhadem 22. V horách (nad 2000 m. n. m.) je už chladněji, asi o deset stupňů, ale i v ultratenkém spacáku mi velká zima nebyla. V zimě i občas zaprší. V létě je extrémně horko a sucho. Do Dhofaru (jih Ománu u hranic s Jemenem) už zasahuje letní monzun, naopak zima je teplejší a sušší.
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Omán březen 2015

  1. Zdarec, Martine ,tož parádní report z místa ,kam se my,normální smrtelníci :-), nikdy na vážky nevydáme 🙂 Zaujalo druhově,aj informačně !!Palec nahoru 🙂 !!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *